IATA: Válka na Blízkém východě a drahé palivo srazí zisky aerolinek napůl
Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA ve své nové finanční prognóze očekává, že globální aerolinky letos vydělají zhruba polovinu toho, co loni, kvůli válečným narušením provozu na Blízkém východě a prudkému růstu cen paliva. Zatímco letecké společnosti na Blízkém východě by se podle prognózy měly propadnout do ztráty, ostatní regiony zůstanou v zisku, byť nižším, než se dříve čekalo.
IATA odhaduje, že celosvětový čistý zisk aerolinek v roce 2026 dosáhne 23 miliard dolarů, což je zhruba polovina dříve předpokládaných 41 miliard dolarů i loňského odhadu 45 miliard dolarů. Čistá zisková marže by měla klesnout na 2,0 procenta z dříve čekaných 3,9 procenta a z loňských 4,2 procenta.
- Čistý zisk 2026
- 23,0 mld. USD proti 45 mld. USD v roce 2025
- Zisková marže
- 2,0 % proti 4,2 % v roce 2025
- Zisk na cestujícího
- 4,50 USD proti 9,10 USD v roce 2025
- Provozní zisk
- 48,0 mld. USD marže 4,1 % proti 7,2 % v 2025
- ROIC
- 4,3 % proti 6,6 % v roce 2025
- Cestující
- 5,1 mld. nárůst o 2,4 %
Podle IATA se návratnost investovaného kapitálu (ROIC) sníží na 4,3 procenta z loňských 6,6 procenta, což zůstává pod odhadovanými váženými náklady kapitálu 8,5 procenta. Asociace v tom vidí potvrzení strukturální slabiny odvětví, kde jakýkoli šok rychle naruší efektivitu využití kapitálu.
Celkové tržby odvětví by měly v roce 2026 stoupnout na 1,165 bilionu dolarů, tedy o 9,4 procenta oproti 1,065 bilionu dolarů v roce 2025. Růst tržeb má ale zaostávat za růstem provozních nákladů o 13 procent na 1,117 bilionu dolarů, což podle IATA stojí za propadem ziskovosti.
Asociace zároveň čeká zhoršení klíčových makroekonomických ukazatelů: růst světového HDP by měl v roce 2026 klesnout na 2,5 procenta z loňských 3,4 procenta, inflace by měla stoupnout na 5,0 procenta ze 4,1 procenta a růst světového obchodu se má zpomalit na 1,9 procenta z loňských 4,6 procenta.
Generální ředitel IATA Willie Walsh uvedl, že za zhoršeným výhledem stojí válečná narušení na Blízkém východě a prudký, zhruba 70procentní růst cen leteckého paliva. Podle něj se dopravci část dodatečných nákladů snaží pokrýt úpravou cen letenek a vyšší efektivitou, to ale nestačí na udržení loňské úrovně ziskovosti a nejvíc trpí menší dopravci se slabou rozvahou.
Walsh dodal, že dopravci ze zemí Zálivu čelí provozní nejistotě poté, co na začátku války došlo k téměř úplnému uzavření vzdušného prostoru v regionu. Podle něj se sice těmto společnostem daří udržovat spojení, finanční dopady jsou ale nevyhnutelné.
Naftový šok podle Walshe dopadá především na samotné aerolinky. Zisk na jednoho přepraveného cestujícího má klesnout na 4,50 dolaru, tedy na polovinu loňské hodnoty, a Walsh podotkl, že taková částka nepokryje ani hot dog na většině stadionů mistrovství světa ve fotbale a nedává dopravcům žádnou rezervu pro případ dalšího růstu nákladů nebo daní.
Na straně tržeb mají příjmy z prodeje letenek vzrůst o 9,2 procenta na 839 miliard dolarů, což podle IATA předstihuje očekávaný růst poptávky o 2,1 procenta měřený v RPK – dopravci tak podle asociace zvyšují ceny letenek, aby částečně vykompenzovali dopad dražšího paliva. Poprvé od roku 2019 mají doplňkové příjmy (165 miliard dolarů, +12,6 procenta) předstihnout tržby z nákladní dopravy, které mají dosáhnout 162 miliard dolarů (+7,2 procenta).
Nákladní objemy mají letos vzrůst jen o 0,2 procenta na 71,7 milionu tun, zatímco faktor obsazenosti sedadel u osobní dopravy má dosáhnout rekordních 84,0 procenta oproti 83,5 procenta loni.
Náklady na palivo mají podle prognózy vzrůst téměř o 40 procent, z 252 miliard na 350 miliard dolarů, při očekávané průměrné ceně ropy Brent 95 dolarů za barel a ceně leteckého paliva kolem 152 dolarů za barel. Podíl paliva na celkových provozních nákladech tak má stoupnout na 31,4 procenta z loňských 25,4 procenta, ačkoli celková spotřeba paliva zůstane na úrovni 104 miliard galonů beze změny.
Další rizika a náklady
- Dopravci mají zajištěno zhruba jednu třetinu očekávané spotřeby paliva pro rok 2026, což tlumí krátkodobé výkyvy nákladů, ale nechrání před dlouhodobým růstem cen. Mnozí navíc zajišťují jen cenu samotné ropy, protože je likvidnější, a zůstávají tak vystaveni růstu takzvaného crack spreadu, který má letos dosáhnout historického maxima 57 dolarů za barel.
- Nevýrobní náklady mají vzrůst o 4,0 procenta na 767 miliard dolarů, z čehož mzdové náklady tvoří 271 miliard dolarů. Aerolinky přímo zaměstnávají 3,33 milionu lidí, o 1,0 procenta více než loni, produktivita na zaměstnance mírně klesla o 0,4 procenta.
- Dopravci navíc počítají s náklady na plnění systému CORSIA ve výši 1,2 až 1,6 miliardy dolarů na kompenzaci 28,8 až 81,5 milionu tun emisí CO2 a s dodatečnými náklady 4,3 miliardy dolarů na nákup 2,4 milionu tun udržitelného paliva SAF, což odpovídá 0,8 procenta celkové spotřeby paliva.
- Podle IATA letos oslabení amerického dolaru dál pomáhá nedolarovým dopravcům – loni dolar oslabil vůči ostatním měnám zhruba o 10 procent a letos se čeká pokles kolem 5 procenta, přičemž do konce dubna už ztratil asi 2,5 procenta, což zlevňuje dolarové faktury i dluh.
- Objednávky letadel dál převyšují dodávky a nevyřízené objednávky výrobců dosáhly v květnu 2026 počtu 18 100 kusů oproti 17 000 v roce 2024, což odpovídá více než polovině aktivní flotily. Aerolinky nedostatek strojů zatím kompenzují prodlužováním životnosti stávající flotily, vyšším denním vytížením letadel a vyšší obsazeností sedadel.
- Nedostatek nových letadel podle IATA v letech 2024 a 2025 poprvé v historii zastavil zlepšování palivové efektivity flotil, což zpomaluje i pokrok v omezování emisí CO2.
IATA zmiňuje také makroekonomické riziko spojené s volbami – v roce 2026 se má konat nebo se již konalo více než 40 národních voleb zasahujících přes 1,5 miliardy lidí, mezi nejsledovanější patří americké volby do Kongresu v listopadu, brazilské všeobecné volby v říjnu a izraelské parlamentní volby v říjnu. Jejich výsledky podle asociace ovlivní reakce vlád na inflaci, obchodní napětí i fiskální a měnovou politiku v době, kdy energetická krize mění vládní priority po celém světě.